Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

KONCAKOVI stále nová dobrodružství

Nase testy

                                                                     KONCAKOVI-Prvni test Z8

Již dlouho připravovaná akce ‘’Ústecké quadováni’’na kterou jsme byly přihlašeni a dost jsme se těšili. Měl jsem naplánovano ze zkusime

místo polarky autičko Z6 ,Tanik si vezme svoje čerstve upravené Jumbo 720,a Jarda řikal, že by si rád zkusil porovnat X8 když teď vlasni podobné osmikilo CAN-AM,ve čtvrtek večer jsem zjistil od kolegy z kanceláře, že by možná dorazily v pátek kontejnery s dalši várkou strojů a že prý tam už bude i tak dlouho očekavaná novinka Z8 auticko s dvouválcem o obsahu 800.což ovšem měni situaci. Už j sem začal plánovat, jak by to bylo fajn, jet na sever se dvěma autičky,ale neni to jistý a tak to nechávám osudu,abych se přiznal,dost na to čekam,protože  posledni dobou  si pohrávám s myšlenkou vyměny svého polarise za něco se dvěma sedačkama vedle sebe.

Pátek kolem poledne přišla zpráva že kontejnery dorazily a tak se jede do skladu,natěšeně letím dovnitř a vidim dvě řady beden s čtyřkolkama a žadná velká .Vyložený kamion odjíždí a Endák si dělá srandu, že to co čekám dorazí až v pondělí,

V tu chvíli nějak přestávám srandě rozumět,najednou se tu zjevuje dalši a tak letím otevřit rampu a nějak nevědomky řídím vykládku, nervozně popohaním skladníka s vysokozdvihem a  baterkou svítím skulinou do vnitřku kontejneru. Endák mi opět bere náladu a konstatuje, že ani tady neni. A je tu třeti kamion! Hurá teď to bude ten pravý,vyháním řidiče ať popojede a udělá místo na rampě dalšimu. Začíná opět vykládka.Samozřejmě Petr měl pravdu bylo to v tom poslednim kontejneru.  A teď už záleží jen na mě, jestli to stihnu postavit,zprovoznit,a mužeme jet.Dorazil Děda Car a pomáhá Endákovi složit pár čtyřkolek, co bylo potřeba urgentně  připravit a mě skladník ukládá tak očekavanou bednu na zem.Odjíždí a já s bušenim srdce jdu pro nářadí.

Dělal jsem to stokrát. Rozbalit bednu a postavit stroj,ale tohle je jiný,tohle možná bude ten muj jednorožec co bych rád sedlal dalších pár let,beru nůž a trhám pásky,pomalu rozřezávám karton a odklápím. J

Je to tady!Červenobílá karoserie,pod folií jsou vidět zaoblené tvary,chodím kolem klece a prohlížim to.Mašina je odstrojena jen častečně,odkrývám zadek a vykukuje na mě  ledkový světlomet,ustupuji kousek a to co vidim, se mi líbí. Jdu na druhý konec kde Endák uz strhnul zbytek folií a vidim zaoblený čumák s dost sympatickou optikou, kombinace čoček,denniho svíceni a dálkového světlometu.

Beru elektrický utahovák a rozebírám klec,zvedáme mašinu vysokozdvihem a strkám hlavu do podkoli,zkoumam detaily, co kde je nového? Jak to mají udělané.,Děda nadává ať sebou hnu, že se s tim moc hrabu. Tak jdu do auta do již zalité a přednabité baterky,kanystrem s benzínem a převozky,montuji baterku,zaklopim dekl podkoli,nandaváme kola a pouštime stroj na zem.Začínám prozkoumávat zevnitř,vidím nové.

Přibyl kastlik u spolujezdce,dost praktická věc,středový  tunel je užši a volič rychlosti je o fous posunutý dozadu a má jiný tvar.Pěkně vytvarovaný volant,sedačky jsou stejné jako u předchozího modelu,za to korbička je znatelně větši a má dekl uprostřed kterým se dá dostat k motoru-praktické,o proti starši generaci, kde to chybělo.

Vytahuji zabalené igelitem rámovu konstrukci a přikládám….. jeeeeee,sluší mu to a spatruji navijedlo od pasu,Tak trochu zklamaní, má to jen tířbodák,ale to jsou jen mouchy, stejně jako umístění baterky jinde než doposud.  Pochválil jsem  níže umístěná větší zrcátka,od těch původnich. Člověk s mojí výškou a zrakem by dost bulvil, než by něco uvidel. Za to vypadaly stylově.Nandaváme zbytek věcí,liju tam benal a prvni otočení klíčkem. Jejda, ono tomu svítí tlačítka,u předchoziho modelu nebyly podsvicené a tak se za tmy občas stalo,že jsem zmáčkl místo blinkru vypínač motoru.Pumpa dobzučela, system natlakovany,můžeme spustit, děda otáči klíčkem do druhé polohy a  naskakuje,motor.  Tiše šeptá, vypaluje se barva z výfuku.

Vyjíždím z haly ven,Eda dělá pár fotografií,nasedám, dělám kolečko po parkovišti. Poslední kontrola a můžu vyrazit směr firma. Jedu pomalu kvůli záběhu, na plyn reaguje skvěle.

Po delším sešlapnutí to zatahuje a dostavám prvni dávku much do obličeje. Až po pár kilometrech si uvědomuji, že mám zmrzlý úsměv,šklebím se jak debil,a je proč.Mám radost,zatím jsem spokojen s tím co řídím,přijiždím na křižovatku.

Kouknu doleva,d prava a dávám tomu napít.Kola se protočí a nechávám za sebou oblako prachu a mžikem mizím-paráda.Leti to jak kráva,nakonec se ukazuje tříbodový pás jako dost pohodlná věc,čtyřbodový pás mě totiž škrtil.Přijíždím na firmu, nechávám stroj písmákům na otestovani, zapřahávám můj vozik za Z6 a vezu ho před bytovku. Tánička už čeká zbalená. Dávám znamení, že může nostit proviant a běžím nazpět na dílnu pro jednorožce.

Nabírám nějaké věci a jedu zpět kde už je vozík  opět přeložený a Tánička to nemůže kvůli přeplněnosti zavřít. Rychle sprcha,obléct a jdeme ven s Barou. ( naše fena bernského salašnického plemene). Pomáhám ji do boudičky na vozíku, nasedám za volant Z6 a Tánička jede Z8, to aby se mašina zatím zajížděla bez zátěže Jedeme teda pro Jardu do Brodu.je pátá odpoledne. Jarouš už čekal s baglama,rychle naložit a vyrazime.Utíká nějaký ten kilometr a tak zastavuji, abych to konečně přepráhnul,měníme si mista.Tánička sedá za Z6 a my s Jardou nasedáme do osmý.Projíždíme Brodem a najíždíme na trasu směr Teplice,tam vyzvedame Táni syna.

Opět mám ten úškleb,prostě mi dělá radost to co řídím a jak to bravurně zvládá vozik co máme zapřažený.Když najíždím na hlavni neopatrně přidávám plyn a zadni kola se začinají protáčet,ubírám a jedeme dal.S ujetými kilometry začínám přidávat víc a víc,pozoruji otáčkoměr, který mimochodem u Z6 chyběl,má to počitadlo i denních ujetých kilometrů.,

Jarouš postřehl že jdou hodiny blbě a seřizuje je.Jejda ono už je sedm hodin,sluničko sviti nízko a tak dost oslňuje,opět koukám na tachometr jedeme 78km,motor točí 4900,vlaječky vlajou,fakt si to užívám,ale máme psisko a tak zpomaluji a  zastavuji na krajnici na vyvenčení a napití. Při venčeni děláme pár fotek. Pouštím Jardu za volanta tiše pozoruji jeho reakce. Okolí Mělníku moc neznám a jsem rád za pomoc s navigaci.Startujeme a vyrážíme.Jarin nasadil ten svůj výraz důležitosti a  sešlapuje plyn a kolona zrychluje.Kroutí volantem a uspokojivě kejvá hlavou,je spokojen,konstatuje, že to jede krásně a že o voziku vůbec neví. Otáčim se a pozoruji co dělá podvozek,který  se doposud  choval dost statečně i cesta poničená časem, poskládaná z dlažebnich kostek vůbec nedělalá problem.

Přejezdy jsme přehouply plynule,v zatáčkách se to skoro nenaklánělo a překvapivě to nikam ani netáhlo.Dojiždime k Lovosicim a opět proběhne střidačka,čeká na nás úsek kde se střidají dlouheé a  táhlé kopce a prudké sjezdy.Projiždime několik lovosických kruháčů a odbočuji směr Teplice,jsem zvědavý co to bude dělat? Je to tady prvni menši kopeček, sešlapuji pedál plynu o něco vic a bez zaváháni motor reaguje a za doprovodu jakéhosi hvízdáni nejspíš to děla ventilátor na blloku motoru co fouká na část kde je výfuk a tak chladi plasty.A  jeeedeeem a  uhánime,už máme za sebou cca 160km.Střidáme sjedzy s výjezdy,směrem dolů. Nemusim ani moc brzdit ,stači ubrat a motorová brzda dvouválce dost citelně zabere a je cítit jak zpomalujeme.Přidávám a směrem dolů to roztahuji na cca 106km.

Jsem zvědav co to děláve vyššich rychlostech? Celkem je to pořád stejné až na to že mouchy třískaj o plexi helmy veší silou a vitr mi tahá za hlavu.Tak ubirám a ustaluji na osumdesátceTěsně před Teplicema zastavuji na parkovišti pro kamiony na vyvenčení Bary,lezu ven a Tánička  hlasí že jí svítí rezerva.S údivem se vracim k osmě zapnu kliček a tam se  na mě  smějou ještě dvě čárky,takže vlasně stejně natankované do plna Z6 toho spapala daleko vic,neni divu, aby nás stíhala tak to musela krmit vic.Hold je to  na jeden válec a menší výkon.Opět si škrtám dalši položku v seznamu oblibených věcí na osmě.Vyndavám pětilitrový kanystřík a tankujeme a jedeme dál.V Teplicich nabráme mladého několik kusů kempingových židliček a Jarda datluje do navi souřadnice srazu a jedeme,ještě dotankovat u Teplicke pumpy. Dorazili jsme  po devate hodine,jdeme pozdravit ostatni,vyhlidnout si plac na parkovani voziku a stanu,zabydlujeme se,podpálím gril,dáváme si několik hambáčů,vinečko,pár konverzaci s kamarády.Je tma a na telefonu my svítí dvě hodiny ráno,jdeme  spat.

Muzika hulákala do asi čtyř do rána,možná i déle.  Budiček byl spuštěním do repráku jakéhosi rockového songu co znělo příšerně a ještě strašně nahlas.Ve stanech kolem jsou slyšet nadávky před chvíli uložených pár jedinců co chlastali do rána. Sluníčko sviti na stanů,začíná pařák. Hygiena, ranni káva,snidaně,a jdeme sledovat jak se chystají posádky na start orienťáku.Pepa Nechutak rozdává obálky se souřadnicemi,papír s návodem, a zvýšeným hlasem rozdává instrukce jak se mají chovat, kam nejezdit,a podobně . První posádka odstartovala Chystá se druhá,třeti,a tak dale. Orienťák nepojedeme,trasa vedla pár úseky kde se autičko neprotáhne a navic se mi nechtělo zašpinit čerstvě složenou mašinu.Najednou mi volá Viktor, že se Jura vyboural a spolujezdkyně Zuzka se zranila,ať pro ně zajedu.Nakonec mě Pepa zastavil že už tam jelo auto,vic o tomhle psát nebudu.My se vracime ke stanůma plánujeme co z načatým krásným dnem.Původni záměr jet někam se vykoupat jsme změnili a rozhodl jsme se zajet na jeden bod orienťáku,takzvané rákosi,spoustu černého bahna a tak to může být dobrá podivaná.

.Vyzvedáváme si u Pepy obálku se souřednicemi natukáváme do navi,ale ne terénem pojedeme po silnici.Jardovy garminka ukazuje cca 60km mě pouze 28km,a tak studujeme mapu v telefonu,bereme  sebou Báru,ktera si sedá Taně mezi nohy ke spolujezdci.

Jedeme osmičkou a Jarda s mladým jede šestkou,jedeme podél Labe, pozorujeme spoušť co udělala nedávná záplava.Projíždime Ústim,najíždim na posledni silnici co si pamatuji z mapy a jedeme směr dálnice.Jezírko kam jsme jeli se nacházelo mezi sjezdy z dálnice a muselo se tam terénem,což moje navigace nezvládla a tak začiná náš vlastni orienťák.

Kroužime kolem jedne obce, objiždime ji z různých stran a  hledáme tu správnou cestičku co nás navede na pole.Chyba, jsme u rybnika kde je spousta lidi,otáčime a zase čumime do google maps.Nakonec nacházime skulinku,jedeme,podjiždime dálnici blížíme se k jakési asfaltce,a přes silnici je závora,vlevo dálnice,a vpravo docela prutký svah a stopy staršiho data od kolky.Najiždim na ne a jedeme v docela velkým bočnim náklonu,Tánička se drži a Bára kouka.Zpomaluji koukám do zrcátka,Jarda nás následuje,dělí nás od asfaltu pouze hluboká škarpa a vysoká tráva.Zkoušim najet a přejet opatrně najet jednim kolem potom druhým a normalně třeba čtyřkolka se přehoupne a padne na roh většinou v tomhle úhlu. Už je to na převráceni,ale autičko se pěkněvykřížilo a zůstalo v docela rovné pozici.

Řadím ‘’L’’ a pro jistotu připínám předek,lehce sešlapuji pedál a úplně v pohodě to projiždime.Škrtám si dalsi položku v pomslném seznamu,zastavuji na rovině,radim zpět ‘’H’’ a vypinám předek, čekám na Jardu se šestkou.Diky stejnému podvozku to projiždi úplně stejně.

Jedeme  dál,asfalt střidá polňačka,vpravo v dálce vidim ten správný rybnik,ale s které strany najet to nevime,a tak se rozhoduji jet podél stromů až uvidime třeba stopy,Přijiždime k dalši závoře,tak tudy  se nedostaneme.

Couváme a jedeme o kousek dál. V dálce vidíme  náznak stop.Jedeme tudy,větve se snižují,skláníme hlavy a jedeme pomalu dál.Tráva byla nad světla a tak opatrně pokračuji a doufám, že tam nebude někde třeba šutr či pařez.V dálce vidim tu cestu se závorou, ale pod závorou,nasazuji na obličej masku těžkého borce co to našel a jedeme teď už po cestě.Přijiždime k rybniku a nikde nikdo,volám tedy Milošovi co dělal dozor u zachytného bodu v močálu.Nakonec pro nás vysílá rychlou spojku Pepu. Jarda konstatuje že ztratil ve větvich vlaječku,mě to  mrzi protože  jsme na ně tak dlouho čekali. Tak až přijel Pepa rozhodujeme se pro návrat stejnou cestou,Jedeme  pomalu a koukám do trávy-nenalezeno.

Najiždim na horni cestu a jedem k Pepovi, který to vzal zkratkou,dojiždi nás šestka a Táni syn má v ruce vlaječku.Paráda. Za vlajku v našem soukromém orienťáku nám připisuji virtuálni body a jedeme  za ostatnimi.Kousek se vracime  mezi stromy dolů do hustého zarostlého úseku. Následuji kolku přede mnou vodim to mezi stromy,sem tam to prudce klesá či naopak musime zapnout předek,opět mám úškleb na ksichtě,zase se mi to libi,osma mi opět dělá rados,t jak to zdolává jenom na bubláka.Nemusim to vytáčet ,dorazime na misto,akorát dorazila prvni posádka.

Musim řict že bonusový bod byla jaksi tyčka v hlubokém močále s kratkým provázkem, kde jeden z každého týmu musel až tam na dotek a udělat si záznam na kartičku co měl na rámu.Většinou to bylo několikaminutové hrabáni ve sračkách ponořené s blatniky pod hladinu,ale zjevně z toho učastnici měli radost,a tak proč né?Děláme pár fotek,přijiždi dalši skupina,a potom dalši, a tak u toho koliku najednou zahrabané tři mašiny.Tahají  se provázky,okoli se hemži účastniky s fotoaparaty,my jdeme vyvenčit Báru koukáme na rybnik,a rozhodujeme se pro návrat.

Nasedat,jedeme už známým směrem.Opět dával ‘’L’’ předek a jen tak lechtám pedál plynu,osma pomaličku přejiždi bočni náklony,míjí stromy,vyjiždime na tu asfaltku na konci, které je zataras.Už se těšim na přejezd škarpy,tentokrát to uz dávám na ‘’H’’ a na zadek, uplně v pohodě to přejiždime, následuje prudký  sjezd a nasledně výjezd a jsme venku.

Jedeme  podél dálnice a vzpominám že jsem zahlidl pod dálnicí betonové koryto s potokem,jednim okem sleduji kde to je až mi Tánička ukazuje v dáli odbočku,přijiždime k vodě.Jdu se podivat zda je teplá. Bereme Báru na namočeni. Jarda se neudržel a rozhodl se  potok přejet.Voda neni hluboká, podklad pevný a tak mu v tom nebranim.

Nakonec to přejel několikkrát až zajel podél a opatrně po proudu sjel o několik metrů niž.kde již se nedalo kolmo vyjet prudký výjezd,tak musi ze šikma,což při sšířce Z6 neni žadný problem. A už je venku.Teď už zkouši něco šileného.Jede proti proudu,když  ucpává koryto a začina se hladina před nim zvedat,už je vlna u světel,ale statečně pokračuje kupředu,až je u nás a jede ven.Mašina je perfektně vyplachlá čistou vodou zespodu,já jsem to pouze přejel,opláchl jsem kola a jedeme směr babiny,po přijeti kontroluji kilometry a máme za sebou přes 60,parada Máme odháčkovanou terenni vložku.Zbytek dne proběhl obdobně jako pátečni.Grilovalo se,postupně přijížděly posádky ,potom bylo vyhlášeni a volná zábava,menši množstvi lidi odjiždělo domů již v sobotu,zbytek co zůstali se bavili.Hudba opět hulákala do rána,jenom nám už to bylo nějak jedno. Trochu vina a celodenni výlet na sluničku s námi zamával a únava vzala za své.Ještě jsem se párkrát vzbudil v noci když se potaceli ožralové ke svým stanům.Ráno bylo prijemné,svitilo sluničko,postupně jsme balili věci, někdo se loučil s námi.Pak uz odjižděli, několik lidi si vyzkoušelo projet autička.Máme zabaleno,a mužeme vyrazit.

Ještě rozloučit ,a teď už mužeme.U prvni pumpy stavim na dotankováni a opět podobná situace.Zase Z6 chybí vic beznzinu než u osmy,natankováno a letime domů.Za Lovosicemi stavíme u Mcdonalds na obídek, kde Jardovu objednavku vyřizuje několik holek a tak  se provoz  zcela se soustřeďuje na Jardu.Bereme několik nacpaných papirových sáčků a jdeme ven na parkoviště.Zbytek kilometrů ubíval docela dobře s  pár zastávkami na vyvenčeni Báry.

 

Tak já mám volbu jasnou.Musim to nutně mit.Moje kritéria splňuje,utáhne to expediční vozik,odveze v pohodě dva lidi,je rychlá,úsporná,líbivá,po ujeti 520km za vikend můžu úplně s čistým svědomim řict, že se povedla a mnoha lidem udělá stejnou radost jako mě,teď. Už vim ze mužeme v klidu plánovat dlouhé výlety a nemít strach zdali to dojedem  či to nebude moc stát ? A co je nejdůležitější? Budu mit dalši hračku na úpravy.Chi chi.

TOPlist